Zlato si vybírá oddechový čas. Je to příležitost?

Zlato si vybírá oddechový čas. Je to příležitost?

Zlato zakončilo r. 2011 růstem o 10 % a zhodnotilo se tak rekordním jedenáctým rokem v řadě. Poslední rok přesto přinesl dramatický vývoj. Dluhová krize v Evropě, historicky první snížení ratingu USA a zhoršený ekonomický vývoj minulého léta vyhnaly cenu zlata až na cenu 1900 USD za unci na začátku loňského září.

Přes všechny předpovědi dalšího růstu se však zlato od té doby pohybovalo povětšinou v rozmezí 1600 – 1800 USD. Na konci roku a v posledních dnech se dokonce dostalo pod hranici 1600 USD.

Vidíme pro tento vývoj především dva důvody. Za prvé, zlepšený vývoj americké ekonomiky z počátku tohoto roku alespoň na čas zahnal obavy z další recese a přesvědčil tak některé investory, že dalšího masivního tisku peněz (a tím ani zajištění zlatem) nebude třeba. Za druhé, dluhová krize v Evropě podpořila roli dolaru coby dočasného “bezpečného přístavu”, o kterou svádí pomyslný boj právě se zlatem.

… avšak slabý výkon ekonomik a dluhy hrají nadále pro něj

Jsme však názoru, že současný výhled západních ekonomik může zlatu přinést obnovený růst. Za prvé, nedávné známky o ochlazování americké ekonomiky a její pravděpodobné zpomalení na konci tohoto roku mohou vést ke spuštění dalšího kola dodávání peněz do ekonomiky, což bývá pro zlato silně pozitivním signálem. Za druhé, americká vláda čelí rekordně hlubokým deficitům rozpočtu a prudce rostoucímu dluhu, což vyvolává tlak na financování těchto deficitů tištěním peněz. Oba tyto faktory jsou podle nás dlouhodobého charakteru a povedou k setrvale uvolněné měnové politice, která bude zvyšovat obavy z inflace a zákonitě tak napomáhat růstu ceny zlata. Současné úrovně ceny zlata by podle nás mohly být střednědobě a dlouhodobě atraktivní.

Za povšimnutí stojí tyto události, které mohou vývoj zlata ovlivnit, ať už pozitivně či negativně:

Výkon americké ekonomiky v posledních letech je nejslabší za několik desítek let a vláda USA vytváří největší deficity rozpočtu od 2. světové války. Mimořádně pomalé uzdravování z krize a prudký růst dluhu tak vytvářejí tlak na další tisk peněz. V dalších vyspělých ekonomikách je situace podobná. Tisk peněz přitom vede ke zhodnocování zlata.

  • Centrální banky se z prodejců zlata staly jeho kupci a pomáhají růstu jeho ceny. Zájem pochází především z Asie, Ruska a jižní Ameriky a v loňské roce akceleroval.
  • V ekonomických a burzovních krizích posledních 25 let si zlato vedlo podstatně lépe než akciové indexy. Je proto vhodné do portfolia jako zajištění na negativní události.
  • Investiční poptávka po zlatu je především fyzického rázu (zlaté cihly a mince) a měla by proto být relativně stabilní.
  • Rizikem pro zlato mohou být daně a cla uvalená na jeho prodej (např. v Indii v tomto roce) a status amerického dolaru coby “bezpečného přístavu” namísto zlata.

 

Více informací o zlaté také najdete zde.